"To je přece sláva a nádhera!...

Pátek v 18:58 | Caddy
...Všecka přání se mi splňují!" (Pán prstenů, Návrat krále)

Ano. Tenhle citát mi často přijde na mysl a je naprosto vhodnou reakcí na to, co se kolem mě děje :-)
Poslední dobou zjišťuju (a víc a víc si to uvědomuju), že když jsem z něčeho nervózní nebo mám strach nebo hrůzu, vždycky za mnou stojí někdo, na koho se vážně můžu spolehnout, kdo je mi oporou, pomůže mi nést má břemena a zbaví mě mého strachu.
Stále znovu žasnu, jaká opravdová jistota to je, a i když někdy pochybuju, stejně mě zachrání a je to krásné...

Tím vším jsem prostě chtěla říct, že se mám dobře :-) A že jsem na vás nezapomněla, přestože píšu tak jeden článek za měsíc...

 


...Melodie...

4. května 2012 v 17:11 | Caddy |  Moje tvorba
Minulý pátek jsem byla v krajském kole olympiády z ČJ. A při slohu nám zadali zajímavé téma, na které se mi docela pěkně psalo :-)
Je to trochu depresivní a tentokrát bez happyendu, který mě většinou charakterizuje ;-)
Téma je napsané tučně (první dvě věty). Mohli jsme napsat jakýkoli útvar, prostě navázat na tato slova...

Klavíristovy štíhlé prsty se po klávesách pohybovaly stále pomaleji. Hudba doznívala, poslední tóny se vytrácely...
Seděl za piánem, sám, ponořen v myšlenkách a ztracen v dávných vzpomínkách. Melodie, která zrovna dozněla, mu připomněla onu osudnou noc. Tenkrát byl mráz a stříbřitý měsíc jiskřil v krystalcích sněhu. Kráčel městem a srdce mu v hrudi divoce tlouklo. Ó, jak jasně se mu ten děsivý pocit strachu vryl do paměti! Neslyšně se kradl tmou, skrýval se ve stínech a snažil se unikat téměř všudpřítomnému pohledu úplňku. Noc byla poklidná a plná míru, jeho nitro však rozbouřené protichůdnými pocity. Hrůza, hrůza ledovější než sníh, který nedávno napadl. Děs z toho, co musel udělat. Tíseň a smrtelná úzkost. Hnusil se sám sobě, nadával si, že je zbabělec, ale strach o vlastní život tlumil všechno ostatní. A tak pokračoval dál liduprázdnou ulicí a stále se blížil k onomu místu. Roztřásly se mu ruce - i tento detail se po takové době pamatoval - a zpomalil. Stál před malým rodinným domkem, jehož okénka přívětivě zářila do temnoty. Zaslechl tichý hovor a melodii nesoucí se z domu a stoupající ke vzdáleným hvězdám. Melodii plnou bezstarostnosti a radosti. Ne, nemůže to udělat! Nesmí zmařit životy nevinných lidí!
Klavírista se nevesele usmál. Ano, tenkrát nastal zlomový okamžik. Svedl bitvu své vůle se zbabělostí - a zbabělost vyhrála.
Když poté vyběhl ze dveří ven na ulici, hořce se rozplakal. Už tehdy poznal, že zvolil špatně. Rozběhl se. Utíkal zběsile a toužil potlačit vzlyky, jež se mu draly z hrudi. Padl tváří do sněhu a bodavý mráz na nepatrnou chvíli zmrazil jeho temné myšlenky, potom však znovu uslyšel melodii, melodii v jeho hlavě, která se svou veselostí krutě vysmívala jeho rozervanému srdci. Nevěděl, jak dlouho tam ležel, chtěl zemřít za to, co provedl, ale vstal a pln prázdnoty a otupělosti pomalu odešel.
Klavírista si povzdechl. Uběhlo tolik času a zažil moře událostí a změn. Svým životem, každičkým činem se snažil odčinit ten hrůzný skutek. Lítost a žal v něm však dál přetrvávaly a melodie, která právě vytryskla na povrch, mu nikdy nedovolila zapomenout...


Zas o rok víc

8. dubna 2012 v 11:04 |  O mně a o blogu
Už je to tak, na světě jsem zase o rok déle (už 17 let) :-) Narozeniny jsem měla včera, na Bílou sobotu.
A jaký byl minulý rok? Kdybych ho měla shrnout jedním slovem - byl nádherný. Prostě a jednoduše nádherný. Naučila jsem se neřešit moc zbytečných věcí, nic si z nich nedělat (to se mi samozřejmě nedařilo pořád, ale stejně je to krok k lepšímu), radovat se a víc se smát. Jsem strašně moc vděčná za všechno, co jsem mohla prožít, za všechno krásné, co jsem viděla, různá místa, přírodu, filmy, za všechny pěkné knížky, které jsem přečetla, nové zážitky.. :-) A opravdu si vážím všech přátel, které mám - staré i nové. Teď to bude znít jako prázdná slova, která každý opakuje, ale já je myslím skutečně upřímně a vážně - bez mých přátel bych nic nezvládala... (děkuju, Clarett :-) )
Co k tomu dodat víc? Už asi nic, jsem prostě šťastná :-)

A jak prožíváte Velikonoce? Jsou to nádherné svátky!!! Každý den jsme byli na mši sv. a to bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažila. Už mi docházejí slova, ale bylo to slavnostní, plné pokoje, smíření a odpuštění... A mše na Bílou sobotu byla zřetelně prodchnuta úžasnou a jásavou radostí, pocitem osvobození... No nic, prostě to bylo moc hezké :-)
Už se moc těším na malování vajíček, chystáme se na to dneska odpoledne, malujeme je voskem a hrozně mě to baví! :-)

Přeji vám krásné prožití Velikonoc!
Vaše sedmnáctiletá Caddy

P.S. Taky u vás sněží? ;-)

Univerzální uklízečka - soundtrack

20. března 2012 v 17:18 |  Soundtracky a jiná hudba
Hudbu k tomuto filmu složil Dickon Hinchliffe.

Součástí té první skladby je recitace ze Šalamounovy písně. Gloria a Walter k sobě navzájem hledají cestu a tohle je hrozně dojemná scéna...


A tohle je téma, které se ozývá při záběrech na vesnici a její obyvatele, no a vlastně i jindy :-)


Univerzální uklízečka

28. února 2012 v 16:26 |  Filmy
Že by konečně tak dlouho slibovaný článek? :-D

Tento film jsem viděla už dvakrát a vřele doporučuji :-) Je to taková typická anglická komedie plná černého humoru, ale i vážných chvil.

Režie: Niall Johnson



Děj:
Reverend Walter Goodfellow je místní vikář, který žije se svojí ženou Glorií a svými dvěma dětmi v malém anglickém městě Little Wallop. Gloria je velmi nešťastná, protože její muž je zabraný jen do své práce a psaní perfektního kázání. Její 17-ti letá dcera často střídá kluky a malý syn je ve škole šikanován. Jako východisko z těžké situace si Gloria najde milence. Ačkoliv to nikdo neví, rodina se rozpadá... Gloria touží po spáse a ta přichází v podobě Grace - okouzlující, diskrétní hospodyně, která má svoji vlastní definici údržby domu a neuvěřitelnou dovednost řešení problémů. Grace se rozhodne vzít vše do svých rukou a zbavit město všech špinavých tajemství...

(Částečně jsem čerpala z www.csfd.cz )

Je to skutečně povedený film s úžasnou atmosférou a nádhernou hudbou :-)





Další články


Kam dál