Březen 2011

Četba

29. března 2011 v 17:40 Různé
Našla jsem jeden krásný obrázek - takový útulný :-) Akorát škoda, že je přeškrtnutý, ale neumím s tím nic dělat...

Koncert - bratři Ebenové

25. března 2011 v 22:17 Soundtracky a jiná hudba
Nadpis vlastně říká podstatu článku :-) Už několik dní visí po celém městě plakáty na koncert bratří Ebenů, který se koná na našem gymnáziu. Neváhala jsem a koupila lístky pro mě a pro mou rodinu :-)
Když jsem vešla do budovy, setkala jsem se tam s jednou spolužačkou, což bylo skvělé; moc pěkně jsme si popovídaly :-) Prošly jsme si školu a kochaly se tím, že se nemusíme učit, ale těšit se na blížící se koncert.
Po nějaké době jsme se šli usadit do veliké auly, kde se konají různé akce, případně projevy ředitele a tak :-)
A začlo to. Přišli bratři Ebeni spolu s dalšími hudebníky, usadili se a spustili první písničku. Musím říct, že jsou opravdu skvělí!!!!!!! Všichni vypadají tak přirozeně a nadšeně do té hudby! Marek Eben nám mezi písničkami vždy něco řekl, třeba ke vzniku písničky nebo k reakcím posluchačí na ostatních koncertech. Bylo to hrozně vtipné :-)
Celý koncert byl nádherný a úžasný!!!! Vůbec se to nedá vylíčit...
Jsem hrozně moc ráda, že jsem tam šla :-)

Po koncertě byla autogramiáda, takže mám podpisy všech tří, což je super :-) Chtěla jsem jim říct, jak byli úžasní, ale nevypadlo ze mě ani slovo, kromě upřímného děkuji a úsměvu, který jsem jim věnovala :-) Ale naštěstí stál za mnou táta a ten jim řekl víc a taky že byl na jejich koncertě naposled před třiceti lety :-D Vypadali opravdu potěšeně, jak jim všichni děkovali a všichni byli nadšení...

Taky jsem tam viděla spoustu známých - kromě již zmíněné spolužačky tam byla asi polovina profesorského sboru s gymplu, další žáci, které vídám denně na chodbách a další... Jo, a Růženko, tys tam byla taky, viď? Nestihla jsem tě pozdravit... :-)

Mějte se krásně,
Caddy

P.S. Marek Eben měl hrozně krásný pruhovaný svetr :-D
P.P.S. Zítra jedeme na oslavu strejdových 60-tin. Už se tam těším, protože je na těch oslavách s příbuznejma vždycky hrozná legrace a hodně jídla :-D

Měsíc (?óda?)

22. března 2011 v 17:35 Moje tvorba
Tak jsem kdysi zkoušela napsat ódu. A protože moc nevím, co to óda vlastně je a jaká má pravidla, vzniklo z toho tohle...

Ó, mocný vládce noční oblohy!
Lucerno noci a ozdobo nebes!
Skloň svou vznešenou hlavu k nám.
Ty, jehož stříbrné paprsky rozjasňují temnotu!
Ty, jehož bledý přísvit zahání stíny!
Přiváděj k sobě ztracené.
Ty, jenž skrýváš mnohá tajemství a mámíš zraky zamilovaných!
Ty, jenž přinášíš naději svobodu, ty, který ve své chladivé náruči přijímáš zarmoucené a zoufalé!
Sviť nám na cestu.
Kráso noci a lampo bloudících!!!

Modrý kámen

18. března 2011 v 13:56 Příběhy pro potěchu duše
Jak jste si možná všimli, založila jsem novou rubriku. Jmenuje se Příběhy pro potěchu duše a je to podle jedné knížky od spisovatele Bruna Ferrera, jehož krátké příběhy sem budu přidávat. Zkuste nad nimi přemýšlet, protože vždycky je v nich ukryto nějaké poselstvé nebo ponaučení...
První příběh se jmenuje Modrý kámen.

Klenotník seděl u svého stolku a roztržitě hleděl na ulici výkladem malého elegantného obchodu, který mu patřil. Před výkladem se zastavila holčička a přitiskla nos na sklo. Oči modré jako nebe se jí rozzářily, když uviděla jeden z vystavených šperků. Rozhodně otevřela dveře a ukázala na nádherný tyrkysový náhrdelník. "Chci ho pro sestru jako dárek. Můžete mi ho pěkně zabalit?" Klenotník se na svou zákaznici nevěřícně zadíval: "Kolik máš peněz?" Děvčátko si bez zaváhání stouplo na špičky a vysypalo na pult plechovou pokladničku. Vypadlo z ní pár drobných bankovek, hrst mincí, několik mušliček a kovových figurek. "Bude to stačit?" zeptala se hrdě. "Chtěla bych koupit dárek starší sestře. Co umřela maminka, se o nás stará ona a nikdy nemá ani chvilku pro sebe. Dneska má narozeniny a z tohohle dárku bude mít jistě velkou radost. Ten kámen má stejnou barvu jako její oči."
Muž odešel do zadní části obchodu a za chvilku se vrátil s krásným červeně a zlatě zdobeným dárkovým papírem, do kterého pečlivě zabalil krabičku z náhrdelníkem. "Tady ho máš," řekl holčičce. "A dej na něj pozor." Děvčátko hrdě vykročilo, jako by si neslo poklad.
Hodinu poté vešla do klenotnictví krásná dívka. Měla nádherné modré oči a vlasy barvy medu. Položila na pult před klenotníka balíček, který on předtím s takovou péčí připravoval. "Ten náhrdelník byl koupený u vás?" "Ano, slečno." "Kolik stál?" "To je věc dohody mezi zákazníkem a mnou. Tato informace je důvěrná." "Ale moje sestra měla jen pár drobných! Nikdy by si takový náhrdelník nemohla dovolit koupit!" Klenotník zvedl pouzdro s náhrdelníkem, zavřel ho, znovu pečlivě zabalil a podal dívce. "Vaše sestra ho zaplatila. Dala za něj víc, než by dal kdokoli jiný - dala všechno, co měla."

Jaro

16. března 2011 v 19:45 O mně a o blogu
Tak, konečně jsem zase tady. Tenhle článek bude jen krátký, abyste věděli, že žiju :-) Budu se snažit (opravdu!) napsat brzy pořádný článek s nějakým obsahem. Nezdá se vám, že tohle píšu vždycky? :-D Ne, tentokrát slibuji, že fakt se tu brzy něco nového objeví!

Jaro... Všichni jsme se na to tolik těšili a je to tady :-) Je krásné teplo, slunce svítí, tráva se začíná zelenat a kvetou první kytičky. Jsem šťastná! Jaro s sebou vždycky přinese novou naději a radost, zahltí unavený a zašedlý svět novými barvami a naplní mě novou energií :-)

A teď nějaké fotky. Jsou z minulého roku z naší zahrady. Letos jsem sice taky fotila, ale bohužel se ztratil kabel od foťáku a nemůžu přehrát fotky do počítače :-( Nejsou to všechno typicky jarní květiny, ale to nevadí :-)
Tak se mějte hezky a netrpělivě čekejte můj další článek :-D
Caddy

Události a všechno možné

2. března 2011 v 18:03 O mně a o blogu
Tak píšu konečně další článek...
Děje se toho tolik a pořád je co dělat, že vůbec nemám čas chodit na blog :-(
Nejdřív vám musím povyprávět o tom, co jsem dělala o víkendu.

Letos poprvé nemůžu jet na tábor jako dítě, a protože nechci ukončit kontakty s těmi skvělými lidmi, přihlásila jsem se jako praktikantka nebo výpomoc do kuchyně. A tenhle víkend se konala taková "víkendovka" s duchovní obnovou právě pro lidi, co na tábor pojedou jako vedoucí.
V pátek k večeru jsme s kamarádkou dojely vlakem do Prahy a tam nás nabrali ostatní. Pokračovali jsme na Svatou Horu u Příbrami, kde jsme byli ubytovaní. Večer byla první část duchovního programu - mše svatá v kapli, pak modlitba breviáře, a pak biblická hodina. To jsme si jen tak sedli do kroužku, četl se jeden úryvek z Bible, potom se o něm rozjímalo a pak mohl každý říkat svůj názor, jak to na něj působí a tak. Nejdřív jsem z toho byla trochu nervózní, ale pak to bylo opravdu nádherné!!! Slyšet ty mladé lidi plné nadšení hovořit o Bohu a o víře! Bylo to krásné!
V sobotu po snídani byla přednáška bývalého politického vězně Františka Zahrádky. Bylo to zajímavé, ale protože to byl velmi starý člověk, často odbíhal od tématu a bylo těžké se v tom vyznat :-D A nakonec přednáška trvala tři hodiny :-D
Potom jsme šli do bazénu, kde jsme absolvovali výcvik záchrany, kdyby se někdo topil. Byla to docela sranda :-D
Odpoledne byla další přednáška - tentokrát o Waldorfském školství. To mě bavilo, bylo to zajímavé :-) Po večeři byla zase dobrovolná modlitba breviáře a pak opět rozjímání nad úryvkem z Bible. Strašně mě to bavilo, byla to legrace (byl tam takový mladý kněz, který byl zvyklý pracovat s mladými lidmi) a vždycky mě to naplnilo úžasným mírem a pokojem... Kdo to nezažil, nikdy nepochopí...
V neděli se odjíždělo domů. Mám z toho skvělý pocit a určitě bych chtěla někdy jet na něco podobného znovu... :-)

Další věc - příští týden máme prázdniny. Asi pojedeme ke kamarádům, kteří bydlejí na horách, a pokud bude sníh, budem lyžovat. A nebo jinak trávit čas... :-)

Taky jsem dneska byla s kamarádkou navštívit učitele na mojí bývalé základce. Naše třídní odešla hned po nás, takže tu jsem pozdravit nemohla, ale krásně jsem si popovídala se dvěma učitelkama, bylo to moc milé :-) Potom jsme musely jít k deváťákům, aby jsme jim řekly něco o gymplu, a oni zrovna měli ředitele. Bylo to hrozně trapné, on řekl ať si s nimi povídáme a odešel. Pak se nikdo na nic neptal a my jsme nevěděly, co říkat, takže bylo jako vysvobození, když ředitel zas přišel a my jsme mohly jít :-D Potom jsme šli na hodinu k učiteli fyziky, který je hrozně vtipný. Bylo skvělý zjistit, že se vůbec nezměnil :-)

No nic, řekla bych, že vás moje kecy nudí :-D Ale musela jsem vám dát o sobě vědět :-) Nic neslibuju, říkám MOŽNÁ, ale snad se tu brzy objeví i nějaký smysluplnější článek :-)
Vaše Caddy